O projektu

Digitální zpracování korespondence Milady Blekastadové započalo v roce 2018 jako první fáze výzkumné aktivity „Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové“, řešené ve Filosofickém ústavu AV ČR a financované coby součást výzkumného programu Paměť v digitálním věku, v programovém rámci Strategie AV21. Aktuálním cílem není jen digitalizace rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence překladatelky, komenioložky a literární historičky (bohemistky) Milady Blekastadové-Topičové (1917–2003), nýbrž i její zpřístupnění a prezentace širší odborné i laické veřejnosti. Během prvního roku se podařilo digitalizovat soubory korespondence s německým komeniologem Klausem Schallerem, s českými komeniology, filosofy, literárními historiky a klasickými filology Bohumilem Rybou, Vlastou Taťjánou Miškovskou-Kozákovou, Antonínem Škarkou, Janem Blahoslavem Čapkem, Dagmar Čapkovou, Mirjam Bohatcovou a dalšími, nebo se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a jeho rodinou (ca 10 000 oskenovaných stránek). Digitalizace stále pokračuje, stejně jako tvorba strukturovaných metadat, sloužících za východisko k webové databázi (ca 2000 záznamů k jednotlivým listům). Projektový tým tvořený PhDr. Vladimírem Urbánkem, Ph.D. (odborná garance projektu) a Mgr. Miloslavem Caňkem (digitalizace a tvorba metadat) navazuje na zkušenosti, jež Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR získalo v předchozích letech při začleňování korespondence J. A. Komenského do oxfordské databáze Early Modern Letters Online. S oxfordskými kolegy, zejména s prof. Howardem Hotsonem, je i nynější výzkumná aktivita průběžně konzultována. Projekt též navazuje na výstavu Neviditelný most. Od léta 2018 se řešitelé podílejí na tvorbě webových stránek Historická korespondence online (HIKO), vznikajících při Knihovně AV ČR a za spolupráce s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR.