HIKO – historické korespondenční sítě –
Alois Musil a počátky orientalistiky v Československu

Výstupy

Open source software HIKO

Hlavní výsledek open source software HIKO je zaměřen na zachycení historické korespondence a korespondenčních sítí za účelem zpracování a zpřístupnění unikátního kulturního dědictví z konce 19. a 1. poloviny 20. století. Software HIKO bude možné provozovat jako webovou aplikaci pro shromažďování metadat historické korespondence, jejich další analýzu z hlediska prosopografického, geografického, jazykového, apod. a pro přípravu dat k vizualizaci korespondenčních sítí. Toto řešení bude využitelné i pro další projekty zaměřené na korespondenci významných historických osobností a bude vycházet ze standardů struktury popisu používaných na mezinárodní úrovni, např. v databázi EMLO – Early Modern Letters Online provozované na univerzitě v Oxfordu.

https://github.com/LIBCAS/hiko/wiki/HIKO-software-pro-evidenci-historick%C3%A9-korespondence

Specializovaná databáze

S využitím nového softwarového řešení HIKO bude vytvořena specializovaná databáze, která zpřístupní materiály – na příkladu korespondence Aloise Musila s orientalisty a politickými elitami – jež odrážejí kulturní a politický kontext společenských sítí první Československé republiky a dovolí nám nahlédnout i do „zákulisí“ fungování rozhodovacích mechanismů a možností jejich ovlivňování vývoje a rozvoje československé orientalistiky v meziválečném období. Digitalizace a zpřístupnění archivního materiálu, jež mapuje důležitou etapu budování Československé republiky – budování nových orientalistických oborů na Karlově Univerzitě a s nimi spjatých nových vědeckých elit, je důležitou součástí české národní identity.

Výstava s katalogem

Výstava s kritickým katalogem přiblíží budování orientalistiky v Československu na pozadí kulturních a hospodářských zájmů Československa v Orientu, vytváření institucionálního zázemí, budování vazeb českých a německých orientalistů (nejen) na platformě Orientálního ústavu. Zahrnuto bude rovněž politické zázemí Československa, ze kterého vyplýval zájem o Orient z hlediska hospodářského i kulturního a provázanost orientálních výzkumů s cestovatelskými projekty. Katalog bude zahrnovat odborné studie a obrazovou část s příslušnými komentáři.

Studie k dílčímu tématu

Výstupem v prvním roce řešení bude odborná studie mapující roli Aloise Musila při získávání stipendií pro začínající orientalisty.

MACKOVÁ, Adéla Jůnová. Alois Musil and the Oriental studies fellowships in the 1920s. Annals of the Náprstek Museum. Prague: National Museum, 2020, roč. 41, č. 2, s. 3–15.

Monografie Alois Musil a politické elity

Dalším výstupem bude monografie, jež formou kritické komentované edice a úvodních studií představí korespondenci Aloise Musila s významnými osobnostmi československé meziválečné politiky.

V roce 2022 vyšel třetí díl edice korespondence orientalisty, biblisty a cestovatele Aloise Musila: Adéla Jůnová Macková, Pavel Žďárský, Iveta Cichrová. Korespondence Aloise Musila III. Alois Musil a špičky ledovce v moři politickém Republiky československé. Praha: MÚA, 2022.

Monografie k fondu Aloise Musila

Dalším z výsledků je monografická publikace zahrnující jednak rozsáhlou kritickou studii mapující souhrnně pramennou základnu k tématu s anglickou verzí, jež výsledky bádání zpřístupní mezinárodnímu okruhu badatelů a zájemců o Musilovo dílo. Monografie zahrne rovněž inventář fondu Aloise Musila uloženého v Památníku národního písemnictví. Jedním z trvalých a praktických výsledků projektu tak bude zpřístupnění tohoto jedinečného souboru archiválií i širší veřejnosti.

Jan Grisa, Tomáš Pavlíček. Alois Musil. Prameny k životu a dílu. Praha: PNP, 2022.