Projekty
Korespondence Milady Blekastad
Cílem projektu je digitalizace rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové (1917–2003) a její zpřístupnění a prezentace širší odborné i laické veřejnosti. Více »
Mezinárodní korespondenční sítě T. G. Masaryka a vznik Československa v roce 1918
Měl T. G. Masaryk hodně kontaktů v zahraničí? S kým udržoval písemné styky před první světovou válkou? A jaký měly tyto kontakty přínos pro vznik československého státu?
Na tyto otázky by měl odpovědět výzkumný projekt probíhající v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR od roku 2018, jímž tradiční masarykovská bádání vstoupila do nové etapy.Cílem projektu je zpřístupnit Masarykovu korespondenci nástroji současné digitální éry domácím a zahraničním badatelům i dalším zájemcům z řad široké veřejnosti, důraz je kladen na zahraniční korespondenty z intelektuální a politické sféry. Více »
Alois Musil a počátky orientalistiky v Československu
Projekt je zaměřen na vývoj open source softwaru HIKO zaměřeného na zachycení historické korespondence a korespondenčních sítí za účelem zpracování a zpřístupnění unikátního kulturního dědictví z konce 19. a 1. poloviny 20. století. Vyvinutý software bude v rámci projektu aplikován na pramenný materiál a korespondenční sítě vůdčí osobnosti orientalistiky v meziválečném Československu, arabisty, orientalisty a biblisty Aloise Musila, které představují jedinečný historický pramen. Více »
Korespondence v Archivu Jana Patočky a v jeho Sebraných spisech
Jádrem Archivu Jana Patočky při Centru teoretických studií a Filosofickém ústavu AV ČR je Patočkova rukopisná pozůstalost (přibližně 10.000 stran rukopisů). Je přístupná badatelům, archiv ji postupně rediguje a vydává v Sebraných spisech Jana Patočky (vycházejí od r. 1996 v nakladatelství OIKOYMENH, dosud 19 svazků), v poslední době navíc pracuje na její digitalizaci a na možnostech přístupu online. Více »
Korespondence Jana Marci z Kronlandu
Výzkum se zaměřuje na korespondenci Marka Marciho z Kronlandu, profesora medicíny, děkana pražské lékařské fakulty a posléze i rektora pražské university. Tento učenec byl autorem cca deseti tiskem vydaných spisů a proslavil se mj. objevy v oblasti fyziky (spektroskopie, fyzikální optika) a medicíny (neurologie). Více »
Komunikační sítě českých dějin umění – korespondence Zdeňka Wirtha (1878–1961)
Jedná se o dva vzájemně propojené projekty, které vytvářejí platformu umožňující postupné zpřístupnění jedinečného a rozsáhlého konvolutu úřední i soukromé korespondence Zdeňka Wirtha (1878–1961), přední osobnosti českých dějin umění, památkové péče, muzejnictví i kulturní politiky. Větší část těchto písemností dokumentuje jeho řadu let budovanou bohatou síť kontaktů, která pro něj byla klíčovým východiskem při koordinaci aktivit kulturní sféry v meziválečném období, kdy byl přednostou osvětového odboru ministerstva školství a národní osvěty, ale i později. Více »
Korespondenční sítě pobělohorských učenců zemí Koruny české
Součástí tohoto projektu je především korespondence vlámského jezuitského matematika Theodora Moreta (1602–1667) a dalších jezuitských matematiků působících v českých zemích a rovněž slezského lékaře a vydavatele prvního lékařského časopisu Miscellanea curiosa medico-physica Philippa Jakoba Sachse z Löwenheimu (1627–1672). Mezi příjemce jejich dopisů patřili přední doboví učenci Athanasius Kircher, Giovanni Battista Riccioli nebo Henry Oldenburg. Korespondence dokumentuje zapojení těchto učenců a tím i regionu do evropské republiky učenců a spolu s korespondencí Jana Marka Marciho přispívá k poznání pobělohorské učenecké komunity a jejího myšlenkového světa v českých zemích. Více »
Korespondence Amanda Polana z Polansdorfu
Amand Polan z Polansdorfu (1561–1610) známý také jako Amandus Polanus byl významným autorem řady teologických děl a kalvínským teologem narozeným ve Slezsku. Mezi lety 1577–1584 studoval v rodné Opavě, Vratislavi, Tübingen, Basileji a Ženevě. Poté pracoval jako domácí učitel rodiny Žerotínů v průběhu studií Jana Diviše ze Žerotína v Heidelbergu a Basileji (1584–1590). Krátce učil také na bratrské škole v Ivančicích a následně cestoval jako učitel Ladislava Velena ze Žerotína do Štrasburku a Basileje. Většinu svého života strávil v Basileji, kde se stal v roce 1596 profesorem výkladu Starého Zákona, mezi lety 1598–1600 a 1601–1609 byl děkanem teologické fakulty a v letech 1600 a 1609 také rektorem Basilejské univerzity. Více »
Korespondence básníka, kněze a vydavatele Jakuba Demla (1878–1961) patří k nejrozmanitějším, nejpočetnějším, umělecky i historicky nejhodnotnějším souborům v české epistolografii 20. století. Tisíce dopisů, rozptýlené v desítkách archivních fondů a soukromých sbírek, zachycují tvůrčí spolupráci, náboženské spory, politické proměny a každodenní život v období od konce devadesátých let 19. století do roku 1961. Více »
Čeští studenti na protestantských univerzitách (1573–1634)
Katalog vychází z edice korespondence českých a moravských studentů, kteří na přelomu 16. a 17. století studovali na protestantských univerzitách západní Evropy. Autorem této edice Etudiants tchèques aux écoles protestantes de l’Europe occidentale à la fin du 16. et au 17. siècle je František Hrubý (1887–1943), profesor Masarykovy univerzity a ředitel Moravského zemského archivu mezi lety 1927 až 1937. Edici připravila po jeho smrti k vydání v roce 1970 jeho dcera Libuše Urbánková Hrubá (1923–2001) s předmluvou Bedřicha Šindeláře. Více »